Únor 2012

Postupna priprava

29. února 2012 v 5:42 | rea

Skoro 3 tydny do odletu a ja si poradne jeste ani nezvykla na moji trekingovou obuv... a posledni, co opravdu potrebuju jsou nejaky puchejre a proto bylo nutno si na zacit zvykat...

Botky jsem nasadila i s vysokohorskyma ponozkama... opravdu super vybava ted, kdyz teploty atakujou 40C....

Ja vim, ze bych mela v tech botech intenzivne chodit a uplne nejlepe zdolavat nejakej nepristupnej teren... ale na to ja bohuzel nemam cas, takze musi stacit to, ze v nich budu trpet 4 hodiny v praci a proklouzavat na nalestenym linoleu ...

( Jednou byl nakupovat moji kamaradky Bev manzel, kterej se na Nepal chysta v listopadu..a uz jednou byl predtim v podobnejch kruskach nakupovat... ( breaking the boots).... takze kdyz jsem ho videla, utikala jsem za nim.... ( v tech botach behat se rovna skoro heroickemu vykonu :)..abych se mu pochlubila.... sklidila jsem poklonu :)

Po par dni na nohach muzu rict, ze jsou OK...mozna bych do nich mela jeste dat jeste nejaky vlozky, ale jinak ...doufam... ze tahle pripravka staci....


Dalsi neuspesny pokus

28. února 2012 v 5:01 | rea |  Mimiska
Protoze jsem Bianku prebalila v noci, rano se probudila sucha, tim padem jsem ji jako vzdycky posadila na nocnik, ze ktereho zirala na Sesame street...

Mezitim jsem nedockave volala toho manazera z Fitlinku, aby mi potvrdil. ze dostal moji podepsanou prihlasku i s platbou.... a jak si tam s nim povidam, sleduju Bibise na na nocniku...


Sesame Street prave skoncil.... tak si BIanca asi rekla, ze uz se nasedela dost... a ted se potrebuje vycurat.... tak vstala... a sla se vycurat... ve stoje u stolu... na koberec.....


Tak premejslim.... nauci se tohle dite nekdy delat veci, ktere jsou primerene v jejim veku? Nekdy mi prijde, ze moc dobre vi, na co tem nocnik je... jen ji proste bavi me vytacet....:)

Novy obyvatel

27. února 2012 v 5:43 | rea |  Vsedni dny
Nase domaci "ZOO", jak jsem pojmenovala nas pribytek, kterej se stal azylem pro vsechny pavouky, mravence, svaby, skvory, chlupaty hnusny housenky,a podobne roztomily hmyzy, se rozrostl o noveho clena....


Mame doma MYS !!! Ne ze by to bylo neco neobvyklyho, ale normalne se k nam mysi dobejvaj az uderem chladneho pocasi, protoze jim mrznou tlapicky a potrebujou se ohrat...

Proto me prekvapilo, ze jsem videla jednu se mihnout v nasem obejvaku ( cloveka az prekvapi, jak je takova mrnava vec aktivni, cila a hbita... proto jsem taky nadskocila, jak jsem se lekla, jinak se mysi nebojim, ani mi nejsou odporny ( teda na rozdil od pavouku vseho druhu a velikosti)...



A proto jsem nasledujici den zakoupila pasticky, k znacne Medikove nelibosti, ktere se mys zalibila a hodlala si ji ponechat a rovnez ji udelila cestne jmeno Jerry ... smula....

Hned nasledujici den jsme vletela do kramu a zakoupila pasti hned tri... U nas prodavaj dve velikosti... bezny plastovy pasticky na mysi a potom takovy bytelny na krysy... ( krysu jsme teda primo v baraku nemeli ...zatim.. ale urcite nam pochodujou a hlodaj neco na strese.. delaj takovej bordel, ze by to vzbudilo mrtvacky.....)... teda ta krysi past by dokazala bez problemu prerazit prst, jak jsem tak koukala...

Takze jsem toto donesla domu a nasadila kus syra a postavila na inkriminovana mista, kde mysaka vidime pravidelne probihat ( pravidelne cucime na TV vecer, kdyz tu si to Jerry promasti okolo....ma svoje pravidelne cesticky, takze jsme mu pasticky postavili do cesty....)... jenze ubeh den, dva a nic..sejr pomalu oschnul.... a mysak si to bezstarostne delal svoje kolecka......

Premejslela jsem, kde se stala chyba, vetsinou, kdyz jsme meli mys...naposledy asi pred 2 lety. jen co jsem nastrazila past... do 24 hodin jsem slavila loveckej uspech..... ale ted....a pak mi to doslo, kdz jsem videla Bianku, jak nekde ukoristi nejaky jidlo, ktere ji ruzne odpadava na zem... nevni divu, ze mys se neobtezuje skakat mi na navnadu, kdyz se vsude kolem povaluje tolik potravy...

Az dneska... mrcha, nasla si cestu do nasi spize... uz jsem nasadila novou past, primo vedle jedne plasticke krabice s jidlem..... a ted taky koumame, jestli je to jerry nebo jeho kamos.... jednu mys jsme totiz chytli....na jednu zapomenutou past s uschlym syrem zapomeli..... ale i presto byla zrejme velkym lakadlem pro tohohle hlodavce...

Nastvalo me totiz, kdyz jsem otevrela spajz a dalsi mys na me cumela z regalu, nez si odhopsala za krabice....... takze jdu zase nakupovat.... a tech pasti vezmu asi celou krabici...rozestavime na vsechna mozna i nemozna mista.... a to by bylo...aby se nezadarilo ....

Rose Garden

26. února 2012 v 5:58 | rea |  Vsedni dny
MAdison je fakt nezmar... sotva jsme se navratily z ty nursery, jely jsme domu kolem cedule, ktera oznamovala, ze nekdo porada Open Rose Garden .... Madison se okamzite snazila me zmermomocnit, aby jsme se tam sly okamzite podivat...

Zahrada byla otevrena cely vikend, navstevu jsem ustanovila na dnesek...

Protoze ja jsem rano musela za Andym do fitka.. meli jsme schuzi ohledne naseho SMA Open Day, kde se ladily detaily... a taky jsem se ho protrebovala zeptat, jestli u nej muzu delat praxi, a jestli muzu pocitat s jeho pomoci v mem studiu.... ( uz jsem totiz odpovedela na jednu vice nez super nabidku, kde mi dokonce nabidli scholarship, coz znamena, ze me cely kurs na osobniho trenera, certifikat 3 a 4, ktery jsou k tomu potreba, budou stat jen polovinu... coz je uzasny.... takze jsem to podepsala... a po Nepalu zacinam online studium :))))... no a prave diky tomuhle jsem do Ruzove zahrady vyslala Steva s obema holkama... nastesti si dneska vzal pro Bianku kocar a nespolehal na to, ze cestu zhruba kilometr dlouhou ubehne za 10 minut,,,


Tenhle napad s Open Gardens je taky v ramci charity, cela akce se ruzne inzeruje a lidi pri prichodu k tomu baraku zaplatej vstupny, ( tady to bylo $8 ), ktery v tomhle pripade slo na vyzkum rakoviny .... a potom uz clovek mohl volne courat zahradou a obdivovat zahony s ruzema... vetsinou je fakt na co koukat, zahrady jsou nadherne zvelebeny, nekde Vam nabidnou i male obcerstveni ... skoda ze mi to nevyslo se tam taky podivat, ale spokojila jsem se s fotkama ..... :)

Male info

25. února 2012 v 6:15 | rea
..ohledne Dress Free Day....skola tak narychlo a za jeden den dokazala vybrat na Gold Coins $240 pro Nepal ... Naprosto uzasny ..... a to jeste planujou udleat Morning tea pro rodice koncem pristiho tydne...to se trochu komplikuje, protoze skola muze tuhle akci poradat v patek.... ale v patek vetsina pracovniku MD jde na nejakej pohreb.... .. bylo by bezva, kdyby nekdo dorazil a mohl zasvecene pohovorit o tehle svalovejch genetickejch nemocech.... snad se to nejak vyresi ...

Medikova nova posedlost

25. února 2012 v 5:51 | rea |  Madison







MAdison v pravidelnych intervalech proziva takove spasmy, kdy se do neceho zamiluje a to dela s vice nez maximalnim nasazenim, a to tak, ze s tim otravuje vsechno a vsechny...

Momentalne se takhle zblaznila do zahradniceni... nevim, myslim, ze nejakou praci s hlinou maj ted ve skole, ale Madison je ted aktualne posedla ve shanenim a vysazovanim kvetin, rostlin a jinych trifidu na zahrade...

Diky tomu, ze nam v tech vedrech, co jsme meli, odesly dve ruze, jedna Medikova a druha Alexova, Angel Face, rozhodly jsme se, ze pujdem nakupovat nove exemplare do nasi zahrady..

Melvile Rose Garden je nadherny misto, necelych 10km od naseho baraku, kde se da nadherne relaxovat mezi ruzema, ktery tam pestujou ve velkym, ve stylovy restauraci, kterou si clovek muze objednat i na svatbu nebo podobne povyrazeni...

My jsme ale potrebovaly pouze zakoupit neco rostlin, proto jsme restauracni prostory uplne vynechaly a pote, co jsme se podivaly na zlaty kapry, kterejch je v tom prilehlym rybnicku obrovsky hejno, jsme se vydaly smer rose nursery... tam, kde prodavaj ruze v kvetinacich...

Cely misto je protkano zavlazovacim zarizenim, na ruze neustale neco strika, voda se jinak vyprahlou pudou vali proudem ( chtela bych videt jejich ucet za vodu... zvlast ted v lete, kdy se setri vodou, kde se da...)

Madison vletela mezi kvetinace a vybirala... bylo tam tolik ruznejch druhu ruzi, az to bylo neuveritelny, rozdeleny podle nazvu.... vybiraly jsme i ruzi pro Elaine, ktera slavi 21. narozeniny.... a narazily jsme na dvoubarevnou, s nazvem Love-in... nadhera, hned jsme ji zaparkovaly v nasem nakupnim vozejku....

Nasly jsme i krasne rozkvetlej Angel Face.... a neodolaly jsme, kdyz jsme zahlidly Fair Bianca... English Rose.... nadherne bile kvety...




Madison byla ve svym zivlu, nakonec si vybrala nejaky begonie... ale kdyby mohla, nasazela by mi do nakupniho vozejku co by se tam veslo ...


I pres tu jeji silenou zapalenost pro urcitou vec jsem nakonec moc rada, ze se jedna o neco uzitecnyho, a ze doma se muzem ted bavit taky o necem jinym nez o morcatech ... ( nehlede na to, ze Medik zacina procitat ruzne odborne materialy,.... a vcera dokonce sledovala napjate s otevrenou pusou porad Better Homes and Gardens ....porad urceny pro 50+ .... no furt lepsi nez cucet an Teletubbies :)

Dress Free Day

24. února 2012 v 5:25 | rea |  Vsedni dny
Je to fakt neuveritelny, ale uz po dvou dnech, co jsem diskutovala moznosti nejake skolni podpory s reditelem a zastupkyni... na dnesni rano byl narychlo ohlasen DRESS FREE DAY ( To neznamena, ze by deti mely prijit do skoly bez obleceni... jen ze dneska se muzou hodit do civilu, obliknout si cokoli) a vsechny deti mely prinyst v ramci pomoci SMA "gold coin".... ( Gold coins mame jen dva druhy, jedno a dvoudolarovky... )
Kdyz mi to Madison vcera po skole sdelila, musim rict, ze me to jak prekvapilo, tak i lehce dojalo..


Dneska rano, kdyz jsem Medika vezla do skoly, sla jsem se podivat k ni do tridy... Madison mi cestou ukazovala polepene zdi rucne malovanymi plakaty ohledne toho Dress Free Day... chudaci deti musely malovat jak vztekly, aby se mohly jeste ten den polepit vsechny zdi po cely skole...


Uz jsem to psala jednou... ale musim zase.... jsem opravdu stastna, ze ma Madison moznost navstevovat tak super skolu s tak bezva lidma.....

MIt deti se pekne prodrazi ...

23. února 2012 v 6:43 | rea |  Mimiska
... tuhle vetu jsem slysela uz nescetnekrat ... kolik studii bylo, kdy se pocitaly naklady na vyzivu, pleny, obleceni, vzdelani... atd atd ....

Nikdy jsem tomu neprikladala zadnou velkou vahu, vyziva, co se tyce miminka, je povetsinou zdarma diky kojeni, obleceni z hrabaku nebo po nekom od nasich pratel taky nestoji mnoho, pleny bejvaj casto ve sleve... vzdelani... no zatim jeste deti na universite nemam, takze nemuzu porovnat... nehlede k tomu, ze tady se deti uz od casneho veku zhruba 14-15 let zaclenuji do pracovniho procesu.... dost jich "pracuje" v nasem Colesu .. takze si nejaky ty penize na vzdelani taky privydelaj...


.... takze jsem se podobnym sdelenim spis vysmivala... AZ do vcerejsiho vecera...


...kdy my Steve zavolal do prace, ze zatimco uklizel spoust, co Bianca nadelala v kuchyni, ona mezitim v obyvaku nekde sehnala hrnicek plnej vody...pravdepodobne pozustatek po Madison, ktera v tu dobu uz davno spala ( ano, kdyz nejsem vecer doma, Madison chodi do postele daleko driv nez Bianca.... Steve proste mysli, ze kdyz vylozene neusina ve stoje, tak neni unavena... ale tentokrat se mu tohle zavahani krute vymstilo....)... a Bianca ten hrnicek s vodou vzala ...... a celej ho vylila na Stevuv Apple laptop.... Steve to dokonce videl na vlasti oci... na vlastni usi slysel, jak v pocitaci neco luplo.... a byl konec ....

Nastesti ma Steve pojistku...ale stejne.... pokud se procitac sam nezprovozni, bude ho nahrada nebo oprava ( pokud bude mozna) neco stat....

Takze vsem, kdo jeste nemate deti a premejslite, ze si nejake poridite, davam jednu radu....

MIT DETI SE OPRAVDU PRODRAZI :)

Skolni podpora

22. února 2012 v 8:54 | rea |  Nepal Trek 2012
Dneska rano jsem mela naplanovanou schuzi se zastupkyni reditele, Mrs.Elsegood....

Nase zastupkyne totiz v praxi celou skolu ridi, vsechno se deje pres ni... a nastesti je uplne maximalne skvela...

Poznala dokonce i Alexe, byla mi moc velikou oporou, moc s nama vsema citila.... i proto si myslim, ze mezi sebou mame takovy trochu jiny vztah nez ma ona s ostatnimi rodici...

Do me cesty zbyva jen neco malo pres 3 tydny.... je to fakt na hranici, navic ve skole koncem brezna probiha veliky Spring Festival, na oslavu vyroci 40 let skoly...takze opravdu jit a zeptat se jestli by mohli usporadat nejakou mensi akci takhle na rychlo, uz skoro hranici s drzosti :)

Kdyz jsem rano prisla na domluveny rande, byla jsem prekvapena, ze me Mrs. Elsegood privitala v dobre nalade.... ( clovek si s ni musi domluvit uredne schuzi,protoze je desne rozlitana )

Usedly jsme a zapocaly nasi konferenci....opatrne jsem se optala, jestli by mi skola mohla nejak pomoct ziskat jeste nejaky penize na Nepal.........

Mrs.Elsegood se omluvila, ze ted s tim Festivalem je prace jako na kostele, ale ze zjisti, co by se dalo delat a odbehla...

Asi po 10 minutach pro me prisla a sly jsme spolecne za reditelem... ten je tady tak trochu do poctu, ale veskera rozhodnuti musi schvalit prave on... jinak je to taky bezvadnej pan, a pro moje Nepalske dobrodruzsvti ma velike pochopeni... sam byl totiz v Nepalu 2x ... naposledy pred 2 lety...ve vysce 5000m... ( proti nemu jsme teda bridilove...teda bridilky :)... a do toho se Mrs. Elsegood pridala, ze ona byla v Nepalu taktez, zhruba pred 20 lety :)... takze podporu mam opravdu velikou, uz proto, ze pro me vyclenili pristi tyden ctvrtek nebo patek rano, s tim, ze se bude poradat Morning tea pro rodice... s tim, ze pozvu nekoho z Muscular Dystrophy aby pohovoril o MD a SMA.... doufam, ze bude moct prijet i Brianna, to je taky skvela holka, ktera trpi MD a je na elektrickym vozejku, a vubec ji nevadi obrazet skoly a hovorit o svem postizeni...

Ze skoly jsem odchazela maximalne spokojena... a stastna, ze Madison navstevuje skvelou skolu s naprosto bezvadnym ucitelskym personalem....

Bazen

21. února 2012 v 4:54 | rea |  Vsedni dny
Lisa rentuje barak v Gooseberry Hill na nadhernym miste s uzasnym vyhledem na celej Perth a siroke okoli.... a jeji sousedi se pochopitelne rekrutuji z rad lidi, kteri nemaji problemy s penezi...

.... a jedni z tech sousedu, kteri momentalne vyrazili za nejakym dobrodruzstvim na asi 10 dni pozadali Lisu, aby se jim na barak obcas podivala....


( To je asi nejvetsi problem tady, kdyz clovek vyrazi na dovcu nebo mimo na par dni, nebo dokonce tejdnu, je dost velka moznost, ze barak muzou najit po navratu vybilenej... proto lidi shanej Housesitters, vetsinou nejaky znami nebo kamosi, ktery se po tu dobu do baraku nastehujou a nebo se aspo pozadaj sousedi, aby obcas v baraku rozsvitili, nebo vybrali postu... no a Lisa zastava prave tuto funkci... s tim, ze muze pouzivat bazen )....

NO a Lisa nam okamzite nabidla, aby jsme si prisli zaplavat.... Bibinovi ale nebylo zrovna nejlip ten den, takze si sla uzivat jenom MAdison.... a Lisa mi poslala tuhle fotku...

...nadhera :)


Dalsi tmavy vecer v Kalamunde

21. února 2012 v 4:38 | rea |  Vsedni dny























Vcera jsem si vecer psala blog, kdyz najednou BUM.... kompletni neproniknutelna tma .... z nicehoz nic.... a ja byla prave v nejlepsim, rozepsanej blog... nastesti netbook mi jede na baterky, dokonce muzu i psat... jenze blbe vidim na klavesnici,,,

.. a v tehle situaci se velmi osvedcilo moje nove zakoupene svetlo na hlavu, ktere mi bylo doporuceno si poridit na nepalsky trek, za pomoci svicek jsme tu lampu uvedli do provozu a ja si to pote nasadila....

Svetlo funguje jedna basen, na klavesnici jsem videla jako za slunecneho dne, sice jsem vypadala, jako bych prave vyfarala z dolu.... ale cert to vem.... hlavni je, ze clanek do blogu byl uspesne dopsan :)

Kino s Andreou

20. února 2012 v 4:53 | rea |  Vsedni dny
Kdyz se priblizil muj narozeninovy den, Andrea navrhla, ze by jsme mohly jit nekam na veceri.. to jsem ale smahem zavrhla, chtelo se mi do kina, kompletne vypnout mozek, cemuz se Andrea nebranila, ba to dokonce prijala da se rict s nadsenim...

Bohuzel vyber nejakyho kvalitniho filmu se rovnal utopii, takze jsme se nakonec usnesly na filmu A Few Best Men... kdyz jsem byla minule se Stevem v kine, kdy vzdycky pred samotnym promitanim poustej do eteru ukazky vsech filmu, ktery v kine pobezej v pristi petiletce, a tenhle vypadal primerene uhozene... takovej ten typ filmu, kdy clovek nemusi vubec premejslet a jenom se nechava unaset slabomyslnym dejem...


Protoze Andrea je tak trochu na ceste do vsech kin v okoli, vyzvedla jsem ji z domova... pote, co jsem ji predala narvanou tasku s hadrama, casopisama a fikama.... jak se ted vidime jednou za uherak, tak se mi to vsechno doma hromadi.... ta nasedla a ja odgumovala smer kino ...

Promitat se melo zacit v 8.45...my tam prisly uz v 8.10, takze zbejvalo pomerne dost casu... protoze jsme pocitily hlad, vydaly jsme se po zakoupeni listku, popcornu a Coly, do Han's Cafe, ktery primo sousedilo s kinem s rozhodnutim neco malyho pojist...

Chvili nam trvalo, nez jsme si v tom nabitym jidelnim listku vybraly, ale nakonec Andrea odchazela s nasi obejdnavkou...aby se vzapeti vratila s tim, ze ten chod, kterej jsme si vybrala ja prave dosel... no nakonec se tam prece jen nejaky vhodny jidlo naslo, Andrea objednala a mohly jsme konecne zacit krafat.... udalosti bylo pomerne hodne, takze bylo o cem hovorit, ale jak se blizilo 45 minuta zacala jsem bejt nervzni... uz z toho duvodu, ze jsme tam pomalu ale jiste zapousely koreny, zatimco lidi, co prisli po nas, meli jidlo uz servirovane... sla jsem se optat, whats wrong, ten cisnik koukal jako zjara s tim, ze jidlo bude co by dup... ale po dalsi 5.minutach se porad nic nedelo...45 minuta prave odbyla a kdyz cisnik prochazel s dalsim jidlem pro nekoho jinyho kolem nas, mely jsme toho akorat tak dost.... pri jeho pokusu o unik zpet do kuchyne jsme ho odchytly a sdelily mu, ze jsme bohuzel nuceny objednavku zrusit, protoze nam zacina film... a nez by jsme to do sebe nahazely, tak by nam pulka deje utekla....''

Cisnik, kdyz zjistil, ze by prisel o kseft se optal, jestli jsme ochotny jidlo vzit se slevou s tim, ze nam ho nacpou do krabicek... ja s Andreou moc dobre slysime na slovo SLEVA, takze jsme po takovem zahranem zdrahani prisvedcily....

A skutecne... za chvili nam bylo predavano jidlo v igelitovy tasce za polovicni cenu, a my mizely s tim, ze TAM uz nikdy....

Vrazily jsme listly tomu predvadecovi u vchodu a utikaly na sva mista... Ten salek byl zaplnen zhruba 20 lidmi, takze bylo kam si sednout..vybraly jsme si horni sedadla na kraji.... na druhem kraji nasi rady sedel nejaky stredneveky par..... a jak jsme usedly, rozbalily nase take away, s chuti dlabaly a sledovaly ten prastenej film...

Bezva bylo, ze jsme to jidlo nemusely hltat, ono v ty tme tam bylo stejne tezky videt, co clovek strka do pusy, navic to bylo horky... a taky to celej ten salek pekne provonelo :)

Dej filmu byl presne takobej, jak jsem predpokladala... clovek nemyslel, obcas se zasmal a pak byl rad, ze uz je konec ;)

Kdyz jsme odchazeli, ten par vedle nas se nas s neskryvanym obdivem zeptal, jak jsme to dokazaly to jidlo propasovat do kina.... to teda nevim, vubec jsem netusila, ze se v kinech nesmi konzumovat vecere....

V kazdym pripade nas sraz s Andreou byl super... musime si naplanovat vic takovejchhle veceru, kdyz uz se nevidame v praci ....

Uroda fiku

19. února 2012 v 8:51 | rea |  Vsedni dny
Pred barakem nam roste pomerne nevelkej strom... kterej je ale kazdorocne touhle dobou obalenej fikama...


..coz je bezva....az na to, ze to u nas nikdo neji.... teda abych nekecala...jak zacnou uzravat, sletej se na ne papousci a jiny dravci vseho druhu, ktery nam ji ozobou.... takze ted nam na strome visi mnozstvi napul ohlodanejch fiku...


Proto jsem se rozhodla, ze nejakej ten zbytek, co tam jeste zustal, osobne natrham a odvezu k Andree, ktera buhvi co s nima dela.... ale protoze projevila zajem, vrhla jsem se na ne....

Kdyz se tyhle uzraly, az prezraly plody trhaj, vypoustej nejakou bilou. lepkavou stavu, jako pampelisky.... kdyz jsem dotrhala, vsimla jsem si, ze me svedi ruka... drbala jsem se potom jako blazen, nevim, mozna zpusobujou nejakou alergii ....

NIcmene jsem mela pote pocit z dobre vykonane prace, ptaci ted odlitaj se zklamanym vyrazem... dobre jim tak, mrchy, pokazdy se nam odvdecej tim, ze si pote, co se nacpou fikama, poodletnou na strom, pod kterym parkuju a tam pak trenujou strelbu na terc... ty jejich odpady se krasne prilepej na ten modrej lak a pokud to zaschne, clovek pak premejsli, jak pouzit smirkovej papir, aniz by ponicil ten nater.......

Skoda, ze nam na zahrade misto fiku neroste neco normalniho, jedlyho...treba tresne .....


UZ ZASE

18. února 2012 v 2:18 | rea |  Vsedni dny
Jen co zacala skola, potykame se se starym problemem.... ano, zase se hemzime ....

Jen co jsem to zjistila, cela vytocena jsem vletela do lekarny, odchytla okolo probihajici obsluhu a vyzadovala nejakej OPRAVDU UCINNEJ prostredek proti tem lezoucim zmetkum ... chudak holka byla zmatena jak Vcelka Maja, nastesti se me ujala osoba meho veku, ( tutiz s patricnejma zkusenostma) a spolu jsme probraly problem... ja vztekle vylicila, ze za podobny prostredky, ktery se jim povalujou po regalech, utracim majlant, ale ze po nekolika tydnech ten obtiznej hmyz mame zpatky... a ze uz me to nebavi, at mi daj nejakej kyslicnik, nebo ziravinu, kterou bych mohla pouzit, aby jsme se tech breber zbavili uz naporad....


Pani me vyslechla a pote mi sdelila, ze uz svych dcer se setkala s uspechem, kdyz pouzila OLEJ a nebo jen obycejnej kondicioner na vlasy, kterej naplaca detem na hlavu v hustem mnozstvi, takze se brouci udusej, necha jim to tam pres noc, s koupaci cepici na hlave...pro vetsi efekt.


Vzheldem k tomu, ze co se tyce pripravku urcenych primo na vsi mi nemohla nabidlout nic novyho, rozhodla jsem se vyzkouset ten kondicioner....olej jsem zavrhla v samym zacatku, nejak si neumim predstavit, jak by obzvlast Bianka litala po baraku s masnou hlavou a odkapavajicim olejem.... a vubec se nezminuju o tom, jak blbe se to potom musi smejvat ...

Takze jsem z lekarny odchazela s tim kondicionerem, za kterej jsem zaplatila $1.90....misto nejakyho kompletne neucinnyho samponu za $20 .....


Doma jsem to naflakala holkam na hlavy, prelozila koupaci cepici,kterou jsem rovnez zakoupila a pak je nahnala spat....Bianca si pochopitelne cepici hned sundala a i pres neustale nasazovani usnula bez ni.....


Pri pri prohlidce Bianciny hlavy nasledujici den, kdy byla Madison ve skole, jsem nenasla nic... drbe se sice furt, ale to bude zrejme tim, ze jsem ji tu hlavu blbe splachla... ale ona po ranu ve vane desne rvala, chtela jsem to mit co nejdriv za sebou....

No nasledujici dny se ukaze, jestli kondicioner zabral ....

Bibi s flaskama

17. února 2012 v 7:22 | rea |  Mimiska
Bianca je zavislak na mliku..... odmita dudliky, ale flasky bez flasky se jeste neobejde... takhle jsem ji nasla rano....

Prihlaska

16. února 2012 v 7:22 | rea |  Vsedni dny


Jen co jsem online projevila zajem o studium na osobniho trenera na jedne z webovek ( Australian Institute of Applied Sciences, College of Fitness, Alied Health and Sport), uz mi dneska dorazila od nich prihlaska....

Tehle spolecnosti, institutu, college, TAFE, a ja nevim ceho jeste, ktery se zabejvaj jak normalnim dennim studiem na nejakym campusu ( v Brisbane :(), tak i studiem dalkovym, coz je moje parketa... techto spolecnosti, ktere Vam pote vystavi certifikat, ze jste opravnen nekomu jinymu ridit zivot... teda aspon co se zdravi a pevneho tela tyce, je opravdu pomerne dost.. v soucasnosti jsem ted ve fazi, kdy se rozhoduju, ktery studium a od jake firmy vyuziju... samzorejme zalezi na cene a taky na rozvrhu, protoze se musim prizpusobit rodine...

Ptala jsem se Robyn v nasem fitku, ta ma taky hodnost osobni trenerky...velmi vrele mi to doporucila, ji osobne to taky moc bavi...ale delala to pres TAFE, to je celodenni studium na vecerni skole... teda vecerni.... vyucovani probihalo pres den 4x tydne a deti, ktery byly v ty dobe maly, musela na pul roku vrazit do daycare.. to u me nepripada v uvahu...tohle dalkovy studium je bezva v tom, ze se muze prizpusobit momentalni casove situaci...proste si to clovek muze delat ve svym vlastnim tempu, coz je pro me klicovy ...

Dostanu ucebnice a budu se ucit anatomii, sportovni a fitkove pravo (?),vyzivu, vsechno co se tyka osobniho treninku, jak vytvaret plany site na miru te ktere osobe, coz zahrnuje i lidi, ktery maj nejakej zdravotni problem, a dalsi veci ... taky si musim udelat kurs prvni pomoci....

o ukonceni studia probehnou nejaky zkousky, pokud je udelam, tam nastoupim do nejaky gym na work experience... a pak uz budu moct zacit... moc rada bych trenovala lidi treba u nich doma, nebo venku ( mobile personal trainer)...to jsou spis takovy " kamaradi" pro kliety, ktery potrebujou dokopat k nejaky fyzicky aktivite.... :)


no vypada to, ze bude zase v mym zivote rusno....:)

Zapady slunce

16. února 2012 v 4:39 | pam |  Australie a jeji zajimavosti
Paam, Sreva teta, bydli pobliz reky, kam kazdej den chodi vencit svoje pudly... a cas od casu se ji podari vyfotit takovyhle nadherny zapady slunce nad Perthem....

Navsteva Andrewa

15. února 2012 v 5:48 | rea |  Vsedni dny
...Cas od casu se ohlasim svemu socialnimu pracovnikovi ( social worker...kterej nema ale nic co delat se socialkou jako takovou,ktera odebira deti a tak podobne) ... tahle socialka je soucasti detske nemocnice Princess Margaret... a Andrew byl prvni .... a na dlouhou dobu posledni clovek, se kterym jsem mohla bez problemu prodiskutovat svoje nejniternejsi pocity...od doby, kdy nam diagnostikovali Alexe, za nama prisel na pokoj, sedel s nama a rozebirali jsme na soucastky moje myslenky a citeni.... abych rekla pravdu, tak jen diky nemu jsem se uplne neslozila...on ma nejvetsi podil na tom, ze jsem takova, jaka jsem......

...po Alexove odchodu me mel oficielne na starosti jeste rok pote...aby se videlo, jak se s tou tragedii vyrovnavam.... ale protoze moje situace byla vyjimecna, zustali jsme ve styku i nadale... pokousim se ho videt aspon jednou za rok, vim, ze ma prace nad hlavu, tak ho nechci o nej jeste obirat, ale protoze jsem ho tak trochu zahrnula "do rodiny", pokecani jednou za rok je myslim v klidu ...


( neustale se podivuju nad tim, ze mi nedela sebemensi problemy jit do te nemocnice... tou chodbou, ktreou jsme odnaseli Alexe do marnice.... kterou clovek musi projit, kdyz se chce dostat k vytahu.... vyhledavam prilezitosti setkat se s lidma v nemocnici, kteri meli s Alexem co do cineni ...jak Andrew, tak Lakshmi, ta neurolozka ( bohuzel jsem ji dneska nechytla)... nevim, proc me to misto i ti lidi tak pritahujou... neumim si to vysvetlit...)

Nicmene Andrew me privital velmi srdecne, zavedl me do svy mini kancelare...kterou si rovnez pamatuju, kdyz jsem tam byla onehda na pohovoru a mela Alexe v austosedacce u svych nohou... ted tam radila Bianca, ktera si tam hrala s tou haldou hracek a domecku, co tam mel... coz bylo super, aspon jsem si mohla v klidu popovidat...

Probrali jsme udalosti minulych 2 let... tak dlouho jsme se nevideli, a ja se mu sverila se svejma pocitama, hyperaktivita, pote utlum, myslenky, ktere desne preletaji. dalsi myslenky, ktere bych nejradeji nemela, potreba uzivat si zivota, moje cesta do Nepalu... proste s nim jsem mohla mluvit naprosto o vsem....a vedela jsem, ze od nej muzu cekat nejakou radu nebo pomoc...jako tentokrat...

Rekl mi, ze muj zivot je plnej vasni, nevim co driv, ale ze by bylo beva necemu se venovat naplno... dat svymu zivotu nejakej smer, necemu se venovat, a ty myslenky se tim padem potlacej do pozadi.... zminila jsem se o ty holce s panenkou, ze bych si s ni klidne popovidala, stejne jako s rodicema umirajicich deti, nebala bych se toho, a vim, ze bych mohla mozna i pomoct.... ale zaroven ve me definitivne uzrala ta moje myslenka, ktrerou se zabyvam uz par mesicu, a to, ze si udelam kurs na osobniho trenera...delat neco, co me desne bavi a zaroven mit to jako zamestani....... coz je vlastne taky pomoc lidem, vim, ze bych je dokazala namotivovat, a vim, ze by jsme pomahali jeden druhymu....a zaroven clovek pozna nove lidi, moje myslenky se budu soustredit na studium a pozdeji na klienty, nebudu mit cas myslet " na blbosti" .....

Definitivne se do toho pustim, napred si odbydu Nepal a pak najedu na svoje vzdelavani....

Spud shed

14. února 2012 v 5:50 | rea |  Vsedni dny
..Za skoro mesic uz budu v Nepalu.... a prave ted zacinaji probihat akce, ktere vymyslely moje spolutrekkerky.... konkretne se jedna o super Book sale, kam jsem taky prispela svou troskou ( nekolika obr krabicema narvanejma ruznym ctecim materialem... a dve Fundraising dinners, soucasti kterych je taky raffle...tombola o kose s ruznym obsahem.... hampers...

...a protoze ja jsem po vyrazeni Lisy zustala bez svoji vlastni "soutezni" discipliny, takze jsem se ujala aspon toho, ze vyrobim tyhle darkove kose...

Nikdy jsem to predtim nedelala, ale napadlo me pro potravinove polozky zajet do Spud shedu.... to je tady siroko daleko nejlevnejsi "supermarket".... a navic je otevrenej 24/7, takze je to pro lidi, vetsinou asijskeho puvodu, ( a pro nasi rodinu :) velkej hit...

Maj naprosto uzasny vyber ovoce i zeleniny, za bezkonkurencni ceny, dokonce i druhy, o kterych jsem v zivote neslysela.... Potravinove ceny jsou v prumeru taky levnejsi, teda u tech prochazejicich datumem jsou neuveritelne levny, jako treba nejaky dorty, ktere byly za 50 centu... takze jsme jich vzali asi 8.... ale jinak u veci do tomboly jsem peclive kontrolovala zarucni dobu... VYber tam meli teda opravdu uzasnej, takze jsme na zaver skoncili s naprosto pretekajicim obrovskym nakupnim kosem... z toho zhruba polovina veci pujde do kosu....

Prvni vecere se kona uz koncem pristiho tydne, takze musim jeste skocit do hrabaku pro nejaky slameny kose, jeste ze se Janette nabidla, ze mi to pomuze naaranzovat :)