Duben 2012

Staveni majky

30. dubna 2012 v 7:17 | rea |  Vsedni dny
...sice mi vcera jeste nebylo nejlip, ale kdyz mi zavolala Jitka, ze v rakouskym klubu stavej majku a ze se tam dostavi krome ni i dalsi osazenstvo naseho zdraveho ceskeho jadra, prislibila jsem ji, ze taky zajdem...

Moje nebohe deti tvrdly diky me vcera celej den doma, a na dnesek to nevypadalo jinak, takze pote, co jsem zjistila, ze krome postaveni majky, kdy tento pocin bude probihat pod sirym nebem,a zbytek akce, jakozto i moznost tance a dobreho jidla se bude odehravat uvnitr rozlehle budovy..(.navic tenhle klub neni moc daleko od nas)... jsem vylezla ze svy "death bed" a jala se pripravovat sebe i holky...

Akce zacinala ve 2.30.... kdyz jsme tam presne na tuhle dobu dorazily, sal byl jeste skoro prazdnej, okupovanej z drtivy vetsiny nejakou predvalecnou rakouskou generaci... kdyz tu jsem zahledla jednu znamou ceskou tvar a hned se mi ulevilo...

Petra, dalsi z ceskejch maminek, ktera sem prirazila jeste driv s celou svoji rodinou, zabrala okamzite stul, takze jsem hned prisedla....a zanedlouho se zacal trousit zbytek nasi cesky grupy...

Kdyz jsem se kolem sebe rozhlidla, potesilo me, ze patrime do skupiny tech NEJMLADSICH ...vyjma deti.... je fakt, ze rakusaci byli v hojnejsim poctu, ale nekoho v nasem veku, jsem bohuzel, krome kuchare, kterej griloval klobasy, nevidela...

Dal se se mnou do reci jeden z mistnich... na prvni pohled rakusak jak vysitej..prej pochazi z Tirol.... ( hned me napadl ten znamy video"film" o tirolacich :)))... a je tu od roku 1956.... kdy my bylo 10.... takze se na zdejsim mitinku objevil i nekdo, kdo se narodil az po valce...i kdyz tesne :)... ale pravda moc jich tam nebylo...

K tanci vyhravaka skupina NOVA, hlavne ty nemecky vodrhovacky... kdy do sebe lidi, co sedej vedle sebe u stolu strkaj jednim smerem, takze to vypada, ze jedou na lodi, ktera se dostala do desnyho vlnobiti a je totalne mimo kontrolu.... sem tam nejakej ten post duchodcovskej par se sel zaplouzit na parket.... a mezi nima litaly nase deti... vetsina deti byla totiz ceskejch.... rakousko bylo v mensine, ale jinak si vsechny deti hraly mezi sebou, nejvic je bavilo v ponozkach lestit dancefloor ... nebo litat z jednoho konce na druhej... Bianca se ucastnila vsech akci, a jeste stihla otravovat u kulecnikovyho stolu...v nestrezenem okamziku ukradla nejblizsi kouli a prchala pryc... vubec nechapu, ze to ty zapskly hrace s loveckejma kloboukama na palici vubec dokazalo nejak rozhodit,,,, vzdyt to byla takova legrace :)))))



Deti potom vypadly ven, kde se vzadu skvela nejaka desna houpacka a konstrukce na lezeni... to bylo zhruba vsechno... ( teda na to ze utratili spoustu penez za vybaveni klubu, mohli jeste trochu prisolit a poridit detem neco na hrani...)

No a konecne nastalo staveni maje..... vsichni se shromazdili venku a sledovali, jak vsichni ti prestarli obcani zacali tlacit kovovou tyc, ktera na konci mela kus stromu, vzhuru... nakonec se ukazalo, ze je to zavora, jenom ji trochu poupravili..... ( coz byla taky zrejme pojistka, kdyby se nekdo ji rozhodl podriznout.... pokud by si nevzal nejakou cirklovku na plech, tak by mel smulu...)...

Majka byla nakonec spesne vztycena, aniz by kdokoli s participantu potreboval okamzitou lekarskou pomoc a my se zhruba 10 minutach vratili dovnitr, a dali si jidlo... ja jsem teda mela docela hlad, ale muj zaludek se vsim nesouhlasil... objednala jsem bratwurst s bramborovym salatem a hranolky pro holky.... a byla jsem dost zklamana.. ten parek mi nechutnal...(mozna ze to ale bylo tim, ze mi to proste nesedlo...Bianca dlabala az mela boule za usima...), ten bramborovej salat byly brambory, posypany nejakejma bylinama... taky nic moc, ale hranolky meli dobry.......

Jeste soucasti akce byla tombola...6 listu za 5 dolaru.... Martina odmitla nakup s tim, ze stejne nikdy nic nevyhraje..... souhlasila jsem s ni, ale presto mi to nedalo a zaplatila pozadovany obnos...a pak bylo losovani.... a posledni cena.... sada kuchynskych nozu.... modra A 9 ..... no samozrejme, ze jsem to byla ja :))))... z tech vsech cen skutecne jedna, kteou opravdu nevyuziju, protoze skoro nevarim...a uz vubec ne stylem, kdy bych potrebovala nejakej jinej druh dranziraku.... ale ony zase budou nekdy nejaky vanoce, tak to nekomu nacpu :)))

Dneska mame vsechny svatek ...

30. dubna 2012 v 5:39 | rea
...tak si ho vsechny krasne uzijte a pri pruletech nekde nenabourejte... :)))


Sněhurka a čarodějnice v posledním ročníku Gymnázia řeší ,kde chtějí dál studovat . Sněhurka se svěřuje "Já půjdu na Ekonomku nebudu tam nejhezčí ,ale budu nejchytřejší " A čarodějnice na to " Já pujdu na Matfyz nebudu tam nejchytřejí , ale budu tam nehezčí . "

Nemoc

29. dubna 2012 v 7:47 | rea
...zklatila me nejaka hnusna choroba, vcera kolem poledne jeste nic, ale k veceru jsem zalehla s bolesti celeho cloveka, citlivou kuzi, teplotou a celkovou unavou...to bohuzel pokracuje i dneska, a ja bohuzel nemam zadnou energii napsat jakejkoliv clanek... proto se moc omouvam, ale doufam, ze zejtra uz bude lip :)

Dekuju za pochopeni xxxx :)

Zanthorrea Nursery video

28. dubna 2012 v 5:02 | rea |  Videa

Zanthorrea Nursery

28. dubna 2012 v 5:01 | rea |  Vsedni dny



Dneska jsme se konecne vypravily do ty nursery, kde pestujou ausralsou kvetenu a krovinu, misto, ktere me naprosto uchvatilo...




Kolikrat jsem kolem projizdela na ceste do MIdlandu, velky kvetinarstvi na rohu, ale protoze je na kytky vubec nejsem, tak me tohle misto nechavalo uplne chladnou...


Jenomze pak se projevila Medikova uchylka na zahradniceni a skupovani ruznych druhu rostlin, stromu a keru... a tohle misto mi bylo doporuceno jako velmi kvalitni a kids friendly.....
Takze nastal konecne den, kdy nebylo do ceho pichnout a vyrazily jsme tam.... nastesti tohle misto se nachazi hned pod kopcem, takze nam cesta tam trvala necelych 10minut...



Vesly jsme dovnitr a me hned upoutal ten prostor.... ohromna venkovni plocha, kde byly podle druhu nacpany jede kvetinac za druhym, takze clovek bez dlouhyho hledani nasel to co potreboval...od australskejch stromu, rosti, kytkek...az po semena..... Madison okamzite uchvatila velikej vozejk, coz me docela zamrazilo, protoze to znamenalo, ze se chysta nakupovat ve velkym... nastesti kasu drzim ja, takze jsem ji dovolila utratit 20 dolaru ...

Madison zajasala a s vozejkem zmizela v tech zarostlech ulickach... Bibi kytky moc nezajimaly, nastesti vzadu meli neco jako detskou cast, kde se prckove mohli vyblbnout, ji konkretne nejvic zaujalo piskoviste s velkou klouzackou......
Ta klouzacka byla fakt dost velka, pokud Bianca jevila zajem o sklouznuti, musela jsem tam stat a hlidkovat, protoze tohle dite nevi, co je to strach... a uz jednou jsem ji nachytala pri pokusu seskocit s 2 a pul metrovy vejsky.....


Medik za chvili prirachtala i s vozejkem, kterej se s vetsi casti zelenal jejim vyberem..... Kdyz jsem kontorlovala jeji nakup, prisla k nam pani, ktera tam pracuje a poradila nam ktery kytky jsou nejsnazsi na pestovani, jak a kde je sazet, za coz jsme ji byly moc vdecne a ja se jeste zeptala na nas neduzivej eukalyptus, kterej jsem vysadila na pocest vsech svejch deti, a kterej za tu dobu dvou let skoro ani nepoporostl.....

Ukazala jsem ji jeho fotku, bohuzel nebylo mozno urcit o jakej druh se jedna, pani nam poradila at priste ustipnem list a prinesem ho na analyzu.... ale to, ze je porad zivej znamena, ze se muze jednat o druh, kterej roste pomalu ..nevedela jsem ze je tolik druhu eukalyptu, ale mela jsem radost, ze jsem dostala aspon nejakou odpoved...

Kdyz jsme uz byly na odchodu, narazily jsme na pristresek, kde si clovek mohl poslouzit kafem nebo cajem...( zdarma) a nebo pouzit masinu na cappuccino nebo horkou cokoladu... a k tomu tam byly rozmisteny maly stolecky s zidlickama.... hned vedle nejakej plechovejch ozdob na zahradu....

Fakt jsem z toho byla unesena a vyuzila nabidky a udelala si kafe... Madison dostala horkou cokoladu a s Bibi prolejzala to plechovy umeni ( ktery bylo mimochodem desne drahy....)...


.... a samozrejme ze tam prodavali i tu prehistorickou kytku...to kapradi.. WOLLEMI... a nebylo zase az tak drahy!


Konecne se holky vyradily a mohly jsme jet domu....

Tohle misto me fakt prekvapilo, az se zase budou holky nudit, vim, kam s nima ....

UDELALA :)))

27. dubna 2012 v 7:33 | rea
Tak ten prvni test uz mam konecne za sebou... 99 ze 100, skoda, ze jsem zmrvila tu jednu otazku...mohlo to bejt na plnej pocet :)))

Nosorozci v Chitwan

27. dubna 2012 v 7:33 | rea |  Nepal Trek 2012
pri vyjizdce an slonech


Na slony !!

27. dubna 2012 v 7:32 | rea |  Nepal Trek 2012




Den 12...porad v Chitwan

27. dubna 2012 v 7:19 | rea |  Nepal Trek 2012
Nastalo nase 2 rano v Chitwanu... kde se jeste zdrzime celej den, nez zase zejtra posbirame svuj bordel valejici se po pokoji a pofrcime zpet do spinavyho a vzdusne zamorenyho Kathmandu...

Na dnesek bylo naplanovano zase nekolik akci... a vsechny byly spojeny se slonama...

Na slony jsem si uz dost zvykla a to jejich troubeni jako budicek a vecerka... znelo docela exoticky...

Takze dneska jsem se z postele vykutalela zase kolem 6.30, v 7 jsem uz byla pripravena a nastoupena na snidani.... zbytek nasi skupiny se slejzal pomerne laxne, na dnesni brzke rano nebylo naplanovano nic, az na 10,30 jsme meli zajit k rece pozorovat koupani slonu.... kazdy rano totiz je jejich ridici vyvedou ..to maj zrejme za odmenu..... a pro turisty je to moznost, jak si s nima zaradit... dost jsem o tom premejslela, byla to ohromna prilezitost...sedet na slonovi....ne v kleci, ale primo na nem.... no desne me to lakalo, ale porad jsem jeste hledala kuraz...

..po snidani, ktera pro me skoncila v 8 rano, byly prede mnou jeste cely 2 a pul hodiny casu... a ja je jako obvykle nehodlala placat poflakovanim se okolo hoteloveho komplexu.. takze jsem oznamila celemu kolektivu, ze odchazim downtown, a ze se setkame u reky na slonech...
Skocila jsem si pro sluchadla a vyrazila....

Pocasi bylo jako vcera dost teply uz takhle brzo rano a vzduch zase plnej prachu, ale me to nevadilo..vyrazila jsem cestou z hotelu, okolo nasich slonu, ktery ke me strkali choboty, a pustila se na hlavni ulici, kde bylo plno kramu a plno veci k videni.....

Zaparkovany kone s bryckama, nejakej zavod volu... teda ne nepalcu.... ty je jenom ridili...volsky sprezeni...tady jsou tyhle kravy dost popularni, jojo, v Chitwanu maj vsechno, od slony pres skot az po kone....dokonce jsem zahlidla i velblouda ( ale protoze v Kalamunde mame velbloudi farmu, nikterak jsem z nej nevysilovala....)..mozna ze tu nekdo ma i psi sprezeni.... no nic.. prosla jsem celym mestem az ke konecny brane...( mesta tu maj oddeleny takovou jako slavobranou), tam jsem se otocila a slapala zpatky... se sluchadlama se mi to slo dost rychle, takze jsem se brzo dostala az k nosorozcimu sousosi, u ktereho se zahyba k nasemu hotelu.... pokracovani rovne vedlo primo k rece, ale protoze bylo porad dost brzo, a u reky nebyl zadnej stin, zasla jsem do jednoho kramku se suvenyrama, kterej obsluhovala indka v mym veku...



Zacaly jsme si nenucene povidat, ona se ptala jak jsme tady dlouho, jestli jsme trekovali, takze jsem samozrejme sdelila ucel naseho treku, zminila jsem Alexe, a ji to dost ranilo.... omlouvala se, ze je ji to lito, a rikala, ze cokoli koupim, budu mit se slevou...to se mi moc libilo, ale bohuzel jsem sebou nemela penize, takze jsem prislibila, ze se urcite stavim do ty doby nez zavrou.... jejich zaviracka byla kolem 10 pm..... ( predtim jsem zjistila, ze kram oteviraj kazdej den zhruba od 8am do 10pm... kazdej den... beze dne volna.... kdyz jsem se podivovala, jak to muzou vydrzet, rikala, ze jsou zvykli...... no teda, kdyz si vzpomenu na sebe jak se kolikrat rozciluju, ze se nic nedeje, nikam nejedem..... neumim si predstavit, ze bych byla uvazana celej bozi den, den za dnem, na jednom miste... CELEJ ZIVOT !!! Strasny...

Takze jsem pote se slibem meho pozdejsiho navratu odesla a nabrala smer k rece... ke koupani se slonama byvalo jeste asi 45 minut, ale rekla jsem si, ze se aspon projdu kolem reky, sednu a budu si uzivat klidu a samoty...

Kdyz jsem chodila po tom brehu, potkala jsem malou zlutou pani, s ohromnym kosem na zadech, ( napul na hlave) plne nalozenej ovocem, bananama a kukurici.... Zastavila se a neco mi povidala.. bylo mi ji lito, takze jsem od ni koupila nejaky ty banany.... ty banany jsem koupila ne proto, ze bych na ne mela chut, ale s tim, ze ji ta vaha aspon trochu ulehci... protoze pri nasi konverzaci a obchodni transkci byla nucena tu osatku servat z hrbetu, zase byla potreba ho tam narvat zpatky... nabidla jsem se ji, ze ji pomuzu... ona si se mnou neustale povidala, vykladala mi nejakou sahodlouhou story, doprovazenou mimikou, ja jsem rozumela uplny kulovy, coz jsem ji taky rikala, ale ona nedbala.... nadzvedla jsem kos...a myslela jsem, ze mi odejdou plotynky.. byl tezkej jako krava... musel mit neco kolem 30kg... desny.. nacpala jsem ji to na zada, ona si upravila celenku na hlave.... ja jsem se s ni rozloucila, podala jsem ji ruku, ona mi ji chytla a zase neco povidala.. ja jsem ji naznacovala, ze je uzasna, takhle se drit, vubec jsem ji skladala jednu lichotku za druhou... nez jsem konecne odesla... protoze se zacali houfovat na brehu sloni.....

Nasadila jsem tempo a zastavila u jedne z restauraci... meli tam pripraveny zidlicky a stolecky, pravdepodobne na zase nejakej uchvatnej zapad slunce.... a pozorovala jsem ty ohromny kolosy, jak je vedou do vody.... sloni se rochnili ve vode, strikali na sebe vodu a ja jsem prihlizela... ty sloni vodici zacali lakat okolopostavajici turisty.... ja jsem byla napul rozhodnuta, ale napul jsem mela docela tremu.... nakonec se odhodlala nejaka holka, coz bylo super, aspon muzu pozorovat, jak to probiha, nez ucinim svoje zivotni rozhodnuti...

Tuhe scenu jsme pozorovaly dve, ja a jeste jedna studentka z UK, cestovala Nepalem uplne sama, coz jsem dost obdivovala.. nabidla se, ze jestli se rozhodnu pro koupel se slonem, ze me nafoti....za coz jsem ji byla moc vdecna...

Mezitim holka vylezla na slona napolo ponorenyho ve vode, a pak ho polovodic prinutil vstat... kolos se zvednul... holka na nem sedela celkem pohodlne, me se to moc libilo, vzdyt na tom nic neni, ten slon jen stoji... jak tak se porad rozhoduju, pristoupil ke me majitel ty restaurace a zeptal se me, jestli taky pujdu na slona... po pravde jsem mu rekl, ze nevim, ze vaham... a on mi rekl, ze to nic neni.... a jestli se bojim, ze na nej pujde se mnou...at pockam, skoci se do hospody prevliknout...a fakt, za chvili u me stal jen v sortkach....
Mezitim ta holka zahucela do vody, kdyz se slon zase skladal k zemi... teda do vody, do ty nastupovaci i vystupovaci pozice.... a to byl cas pro nas... mela jsem na sobe sortky a triko, ale co, bylo teplo a ta voda taky nebyla studena... jen jsem mela na pameti, co mi kladla LAuren.... za zadnych okolnosti nenechat vniknout tu vodu do dutiny ustni.... kdyz jsem vcera videla, co to v ni vsechno plave, nebyl pro me problem tohle upozorneni ignorovat..... ( i kdyz oproti ty rece, co protejka hlavnim mestem tohle byla voda z kristalove studanky....)

Takze jsme sli na to.... kdyz jsem se problizovala k tomu zvireti... i kdyz byl v pozici leziciho strelce, stejne byl stejne velkej jako ja, takze me na nej museli vyhodit... na krku mel nejakej provaz, takze jsem se ho chytla a uz jsem mu sedela za usima... muj spolecnik se vyhoupnul za me a ridic mu dal pokyn, na kterej slon vstaval.... ( tenhle kousicek ta holka nahrala, nez to prepnula na fotky.....) a ja se najednou ocitla ve 3 mestrovy vejsce..... prede mnou velika palice, sloni usi me placaly do lejtek a slon preslapoval cimz zpusoboval na svym hrbetu vlnobiti...a protoze jsem mu sedela primo na lopatkach, tam mi dost masiroval sedaci partie.... najednou se pred mnou objevil chobot... a proud vody, tlak jako z hasicsky hadice mi strikal do obliceje..... nemohla jsem popadout dech, jak me to prekvapilo, ale on to nevzdaval.... opet si nabral a poslal nam tam dozadu dalsi sprchu.... no nevim, kolikrat me takhle osprchoval, ale mela jsem pocit, ze mokrejsi jsem snad v zivote nebyla... bylo to super, jen jsem nemohla dejchat, kdyz mi ten proud posilal do obliceje.... mezitim jsem se neustale ujistovala, ze slon jeste neseda, nechtela jsem z toho slona jeste sletet dolu jako ta holka, chtela jsem ladne seskocit... uz kvuli ty halde lidi, co s nas na brehu nataceli...

Kdyz slon sel konecne dolu, cestou se prevalil na bok, ale ja jsem to predpokladala a podarilo se mi z nej seskocit... ale jeste nebyl konec, sloni riditel nas nahnal zpet a sam si mu vyskocil na zada..... teda bylo to neco uzasnyho.... jak jsme slezli dolu a brodili se zpet na breh, byla jsem tak rozcilena tim vzrusenim, ze jsem si musela objednat pivo....taky proto, aby se me ten muj spolujezdec neco mel :)... bylo to tak uzasny, skoda, ze u toho nebyla moje skupina... ktera zrovna pravep richazela... sla jsem je privitat, kompletne mokra a odkapavajici....

Vsichni byli prekvapeni, ze uz jsem absolvovala prvni sprchu.... ale to jeste nebyl konec.. nase skupina se presunula na druhou stranu, kde vencila svoje slony nejaka jina grupa... opet turisti na zadech.... a kdyz na me zase ten jeden majitel kejvnul, neodolala jsem a tentokrat SAMA vylezla na svyho druhyho slona.....

Situace se opakovala, slon mi provadel lecebne obstriky, me uz to bylo uplne jedno.... byla to proste nadhera, ja jsem ho poplacavala po hlave a byla jsem do nich zamilovana....

Kdyz jsem slezla, kocimu jsem dala nejaky penize pro slona, at mu koupi neco na sebe a uvidela zlutou pani, jak rozprodava turistum svoje zasoby.... ty banany a kukurici mela na krmeni slonu... hned jsem od ni neco odkoupila a jala se dekovat svymu slonovi, ze byl na me tak hodnej....

Pote jsem se musela odklidit do hotelu, protoze ze me crcela voda a ja potrebovala nutne prevlict a pokud mozno uschnout na nasi druhou odpoledni sloni cast.... Elephant ride....

Po obede jsem kupodivu zustala v hotelu, zcasti taky proto, ze jsem nemela v cem vyjit, vsechno se to susilo, nastesti vetsina veci mi do odpoledne uschla, takze jsem se mohla zucastnit dalsiho chitwanskyho dobrodruzsvti

Nastup na parkovisti u ty hotelovy plecky byl presne ve 3 hodiny...naskakali jsme do ni a vyrazili...

Jeli jsme na stejne misto jako vcera s tema lodema, sloni byli jen o 100m bliz :)

Uvitaly nas vysoke veze, neco podobnyho jako jsou strazny veze na hranicich... to byly nase nastupni zastavky...

Skupinky po 4 byly rozdeleny na jednotlive slony, ja jsem obsadila jednoho slona spolu s Rebeccou, Evou a nejakym cinskym klukem...Do ty klece se lezlo po jednom, clovek musel zasednout tak, aby jednu tu tyc ty klece mel mezi nohama...aby proste z toho slona nesklouzl... ja mu sedela na zadku a zirala dozadu....

Ta mohutna vec pod nama se dala konecne do pohybu, za asistence nejakyho mladyho kluka, kterej ho popohanel...... rozjeli jsme se a klec se zacala houpat ze strany na stranu, coz v ty vejsce nebylo nejprijemnejsi... ( zhruba tam po pul hodine moje svaly po celem tele zacaly lehce relaxovat, uz jsem tam nesedela jako v kreci...)

Cela ta prochazka na hrbete slona mela trvat hodinu a pul... Prochazeli jsme hustym lesem, prechazeli reku....skakali do svahu.... proste bylo to zajimavy..... dokonce jsme meli vetsi uspech s animal spotting.... videli jsme stado opic, zase nejaky srny, ale co byla opravdu bomba....

....narazili jsme na dva nosorozce...mamku s mimi.... mela jsem docela obavu, co to zvire udela, kdyz je vsude tolik slonu a lidi..... ale nosorozcum to ocividne nevadilo.... naopak.... prosli okolo nas, smerovali k takovy hnusne spinavy kaluzi, a do ni se ponorili... jako by nic, jako by nebyli v oblezeni dalsich hruba 12 slonu..... my tam vsichni stali okolo nich, sloni zaparkovany do kruhu, vsichni s kamerama a fotakama, nataceli nosorozce, jak si hovej v bahne....
..To bylo fakt uzasny....bohuzel jsme nemohli zustat celej den, tak jsme se dali zase do pohybu.... ja jsem pozorovala toho slona za nama...na nic jinyho jsem pohodlne ve sve pozici koukat nemohla... a prekvapilo me, kdyz ridic toho slona za nama najednou vstal od jeho usi a chytil se ty klece a zacal ji rvat na jednu stranu... pravda, kdyz jsme prochazeli lesem, vsimla jsem si, ze ta klec se nachyluje vic na jednu stranu... a ridic se zrejme rozhodl resit tento problem, a to tak, ze ta osoba, co sedela na ty lehci strane, musel vstat a ten clovek se rumplovanim snazil tu klec trochu narovnat.. no moc se mu to nepovedlo, pote, co vsichni zasedli na sva mista...klec opet sjela na jednu stranu...

Pokracovali jsme lesem, kdyz tu nahle nas slon zastavil.... coz nebylo nic divnyho, ja jsem pozorovala pozadi..kdyz mi holky, ktery sedely vepredu sdelily, ze nas opustil nas slonovodic... proste slezl ze slona a odesel nekam do lesa.... otocila jsem se ..a fakt... nikde nikdo !!! Doufala jsem, ze nez nas opustil, ze aspon zatahl za rucni brzdu, nebo vypnul zapalovani.... byl to dost divnej pocit...sedet na slonovi, kteryho nikdo neovlada.... premejslela jsem co bych delala, kdyby mu prdlo v kouli a zacal nekam utikat... nastesti slon stal a nikam se prchat nechystal, tuhle necekanou prestavku vyuzil k tomu, ze urval kus stromu a cpal to do sebe..... nas ridic se za chvili vynoril z rosti a zamiril ke slonovi... ten zanechal presnidavky, podal mu chobot, on na nej nasedl a slon ho vyhodil za svoji hlavu... kluk mu vybehl na lebku, zasedl za usi a slon se zase rozkolibal smerem vpred.... ( strasne jsem si slony zamilovala... takovy ohromny zvire...pritom kolik toho snese !! dost mi vadilo, kdyz jsem videla nektery ty ridice, jak je bambusovou holi mlatej do hlavy....plno slonu melo na hlavach bolaky.... vubec nechapu jak takovy veliky a silny zvire tohle dokaze tolerovat..proto se vubec nedivim, kdyz ho to vsechno jednou kompletne vytoci a nekoho rozslape ... ja se tak cejtim pomerne casto a ani me nemusi nikdo mysdit bambudem po hlave..... MMCH druhej den mi Eva rekla, ze jeden ten slon, kterej se vcera s nama koupal v rece minulej rok zabil nejakyho turistu...( to se dozvedela od naseho hotelovyho Hariho :).. prej hodil chobot dozadu, chytil ho za hlavu a tou mu prastil o jeho koleno...prej mu tu hlavu pekne ponicil... Nastesti to nebyl ten slon, na kterym jsem sedela ja..... ale vedet to pred tim....asi bych si tu koupel tak neuzivala... ale v kazdym pripade...slony od ted desne miluju...maji muj plnej respekt, jsou uzasny a nadherny...)


Po projizdce jsme se vratili zpet do hotelu.... ja nezapomela zaskocit k ty prodavacce, nechala jsem tam plno rupii a odnesla si hromadu suvenyru..... a vecer nam Raj promital svoje fotky z EBC ( Everest Base Camp ) .... to byla nadhera!!!! Jsem ted maximalne a 100% rozhodnuta..... JDU TAM !!!

...to zas byla noc....

26. dubna 2012 v 6:51 | rea |  Madison
...Ty, kdo ocekavaji nejakou peprnou historku z nasi loznice...musim zklamat....

Jednalo se o to, ze Madison problila celou noc....

Zhruba kolem 12.30 jsem konecne zalehla do postele, kdyz kolem 2am me vzbudila Madison, ze ji boli bricho a ze je ji blbe...

Vstala jsem tudiz a sla s ni do kuchyne, ze ji dam napit.... nez jsem se tam ale dostala, Madison zacala hazet savlema.... na koberec.... chudak, nemohla to nijak zastavit, ja jsem stala jako Jakes ( kul v plote) snazic se Medika nasmerovat na WC... ta vsak stala a neustale znecistovala koberec....

...kdyz si dala malou prestavvku, vmanevrovala jsem ji k zachodovy mise a jala se vytirat vcerejsi veceri.... slysela jsem ji, chudinku, jak se jeste porad zdarne zbavuje kurete stroganoff...


Kdyz ji to preslo, uslala jsem ji v obyvaku, protoze nemohla lezet... zvedal se ji neustale zaludek, dala ji zadelavaci misu na dosah a jinak zaopatrila, vratila jsem se do postele.... abych asi po 15 minutach vstavala k Biance ( ta ma posledni dobou dost blby spani, uderem 2.30 se budi a breci, ze ji clovek musi vzit z postylky a nasadit ji k sobe do postele, aby nezvbudila celou ulici...cert vi, proc...)

Jenomze Madison pokracovala v zapocatem zvraceni, takze jsem odbehla ji zkontrolovat..mezitim Bianca vylezla z postele a sla se podivat, co ze to ta Madison vyvadi.... Medikovi jsem vynesla misu, prinesla vodu, Bianku odnesla zpet do postele i pres jeji znacne protesty, protoze ji velmi zaujalo, na co si to Medik takhle brzo hraje, napodobovala ( velmi zdarile) zvuky pri zvraceni... no proste byla probuzena.....

s Medikovymi zvracejicimi intervaly a Biancinym okopavanim, povidanim a vyskanim jsme takhle vydrzeli asi do 5.30..kdy konecne vsechno usnulo...aby jsme se zase v 8 probudili

..takze dneska jsem fakt zrala na odbornou peci doktora Chocholouska..... a to jeste si musim zopakovat ten test.... Jestli by to cloveka neotravilo ! Zustala jsem jenom PUL bodu za limitem.... ale ted uz vim, o cem ten test je a pripravim se na to daleko lip ( z tech 2 hodin co jsem mela nacasovano, mi asi 15 minut blbnul muj netbook, vubec nechtel ten test otevrit, a me pritom uz bezel cas..no byla jsem na pokraji nervovyho zhrouceni.... Steve se rozciloval, proc to nedelam na normalnim velkym pocitaci.... ( ale u nej se zase pohybovaly moje hlucne deti... a ja proste nemohla pockat, az to vsechno usne..... ja to proste musela delat HNED.....)

Jinak test se sklada z nekdy znacne zavadejici otazky, a na vyber je ze 4 moznosti...taky zavadejici... ze zacatku byly otazky lehke, jako kterej sval zveda to ci ono... ale pak se preslo na chemicke reakce v tele.... desny... no ale ja to zmaknu.. mam jeste 2 moznosti, ale dneska to uz udelam.... az timhle testem projdu ( ted se nesousteredim na nic jinyho)... hned se vrhnu zpet na muj Nepalsky denik...slibuju :)

MMCH....Madison je dneska ze skoly doma....meli oficielni oslavu Anzac Day a Medik mela mit straz u vence... jeste ze nesla....nebylo by moc eticke, kdyby tam zvracela jako sakal.... a to se prej nesmi ani usmivat... takze ted je doma, lezi na sedacce, kouka na pohadky.... a zvraci... snad ji to brzo prejde... :(

Losovani a Open SMA Day

25. dubna 2012 v 7:02 | rea |  Vsedni dny
Za posledni dobu se toho deje tolik, ze proste nestiham vstrebavat veskery udalosti, takze se jen zpetne vratim k Open SMA Day, kterej probihal pred 2 tydny, ve stejnej den, jako se konala ta opulentni oslava Paula a Janette....

V to sobotni rano jsem vstavala pomerne brzo, musela jsem bejt na 7 hodiny rano v gymu, protoze od 8 hodin oficielne probihala cela akce a byla potreba zajistit par veci ....


Protoze byla sobota, musela jsem holky vzit sebou, cela rodina se totiz tento den nachazi v kramu, tudiz neni nikoho, kdo by mohl na holky davat pozor... a Medika jsem potrebovala, jako dohled nad Bibinem, kdyz ta obsluha, starajici se o deti v detskem koutku, skoncila sichtu...


Po osme hodine se zacali trousit prvni navstevnici, deti vyuzily pritomnosti Bouncy Castle, dospeli se prohrabali ve stanu s haraburdim, ktere diky super levnym cenam bylo v neustalem oblezeni ( ja sama jsem koupila sest detskych enyklopedii DK za pouhy 2 dolary... !!!), spousta jich prispela do SMA kasicek, ktery Andy vyrabel celej predchozi vecer... taky zorganizoval nekolik areobnich akci, jako treba ZUMBA class, ktery se zucastnily i clenky prvni pomoci coz bylo dost vesely, takze jsem to natocila ( kdyz jsem to stahla na youtube, sebrali mi od toho zvuk !!! ), deti se taky mohly vyblbnout na jejich vlastnim aerobiku, joga, a podobne...
Nejvetsi uspech, co se tyce prilivu penez ale zaznamenala tombola ( raffles).. nejaka firma venovala pec na pizzu a nejaky topeni, byla taky hromada mensich a malejch cen, a lidi skupovaly listky jak smyslu zbaveny....

Lidi prislo, na to, ze byl prvni tejden skolnich prazdnin a plno lidi bylo v tahu, pomerne dost...

.... a prave vcera vecer Andy poradal losovani tech raffle listku.... ja jsem sice mela jit od 6.30 makat, ale odlozila jsem to o pul hodiny, abych mohla byt jako oficielni figura pritomna...

Andy vsechny listky nahazel do odpadkovyho kose a odchazel gym a lidi tahali... Takze nase tombola ma uz sve viteze a Andy ted bude pocitat, kolik ze se to vlastne celkove vybralo....

Cely sek mi potom oficielne preda nekdy pristi tyden, prej za pritomnosti mistnich medii :)))... takovej ten OBR sek, kdy se potrasa rukama i nohama do svetel kamer a reflektoru :)



-----------------------------------------------

Tak to je pro dnesek vsechno, jdu se vrhnout na studium, na dnesni vecer, az bude klid, jsem si naordinovala muj prvni oficielni, znamkovaci test.. musim projit!!!:) Drzte palce prosim :)))

Priprava

24. dubna 2012 v 7:54 | rea |  Vsedni dny
Je to desny,jak zase vubec nic nestiham... snazim se zkloubit vsechno dohromady, coz zahrnuje rodinu, praci, blogovani i cviceni a ted do toho jeste tohle studovani...


Pokud jsem si myslela, ze to bude pohodicka, tak jsem se lehce spletla... nejde snad ani o to, naucit se par veci, ale online studium je spojeno predevsim s praci s pocitacem... a na to ja jsem uplnej kripl ...


Mam teda Steva, kterej mi skenuje ruzny veci, musim se pochlubit, ze vytisknout nejaky materialy co potrebuju, dokazu sama.... ale ted jsem jen tak lehce nahledla do Assessment tools, to je neco, co budou muset shlidnout profici ve Fitlinku, coz znamena, ze budu muset nahrat video a STAHNOUT ho do urceny slozky... a ty videa nebudou nijak kratka....


Ted se navic chystam na prvni oficielni test, kterej mi bude ohodnocen, jestli jsem prospela, nebo potrebuju opravu.. mam narok na 3 testy, teda jeden a 2 opravy, a na kazdej mam 2 hodiny... blby je, ze clovek ani nevi, co ho v tom testu ceka..protoze jak kliknu... tak jsem tam :) Chci ho ale zkusit jeste do konce tohohle tejdne, at se zase nekam pohnu ..... takze snad to zvladnu napoprvy a nebudu muset delat opravku ....


Ja vim, ze nejde o nic, ale ja jsem tak trosku perfekcionista... kdyz neco delam opravdu vazne, tak to chci zvladnout co nejlip, na prvni pokus...a v co nejkratsim case....


Proto mam obavu, ze muj blog ted trochu utrpi... budu se porad snazit prispivat, co to da... jen jsem ted tak trochu ovlivnena tim mym ucenim, ktery jsem vzala opravdu dost odpovedne... mozna AZ dost....


V kazdym pripade prosim za pochopeni, pokud budu ted tak trochu blogove opozdena....

Camping

23. dubna 2012 v 6:39 | rea |  Videa

Medikovo Campovani

23. dubna 2012 v 5:56 | rea |  Vsedni dny
Prazdniny porad ne a ne skoncit, dva tejdny uz ubehly ale protoze je ve stredu Anzac Day, kdy je oficielne volno, protahujou se prazdniny az do ty doby... skolu Madison tudiz uvidi az ve ctvrtek...

...takze se Loretta rozhodla, zcela sama a dobrovolne, bez pouziti nasili, ze vezme Medika na par dni kempovat k jezeru Leschenaultia.... ( to je opravdu super misto ne moc daleko od Kalamundy, je tam skvely prostredi, uprostred hvozdu, clovek si tam okamzite musi pripadat jak v jiznich Cechach, veskery kempovaci komfort v miste, no parada..


Napad kempovat je uzasnej, dost by me to lakalo, jenze s Biankou to zatim jeste nehrozi... ty jeji noci, kdy clovek nikdy dopredu nevi, jak bude spat, jestli se probudi ve 3 rano a bude strasit do 4.30, jako to udelala predminulou noc, a nebo bude spat jako spalek az do rana... coz se stalo tu noc pred tou predminulou...
...a na to ja nemam nervy, protoze jeste nevynalezli stan se zvukotesnejma plachtama, tak si radsi jeste jednu sezonu pockam...

K jezeru se teda v nedeli kolem poledne vypravila jen Madison s Lorettou, damska jizda...Zabalily celej nakladak, ruznejma kempovacima potrebama, prihodily po 2-3 kajacich...a vyrazily ...

My jsme prislibili, ze se na ne pojedem podivat, jen co Bianca procitne ze sveho odpoledniho spanku.... nakonec jsme ji museli jeste budit kolem 3.30pm, protoze kemp se zamyka v 6, tak aby jsme holky jeste stihli...


Kdyz jsme tam asi po 20 minutach dojeli, prekvapilo me, jak je tam prazdno...predtim pokazdy, kdykoli jsme tam jeli stravit prijemne odpoledne, byla tam pomalu hlava na hlave.. cekala bych, ze o skolnich prazdninach se aspon ta kempovaci oblast trochu zaplni, ale obsazenost byla tam 40% ...coz vubec ale nevadilo, aspon jsme holky rychle nasli :)

Loretta predtim zamluvila flek na stanovani, to se tady musi delat predem, dostala cislo "pozemku" a na nem si vystavely svoje obydli... prekvapilo me, jak je kazdej ten pozemek vybavenej... u kazdyho je sezeni s velkym stolem a ohniste z betonu s nejakym plechem....

Soucasti toho kempu je i velika kuchyne... neco podobnyho jako bejvala na pionyrskejch taborech, co pamatuju...jen lehce vylepsena :), soucasti kempu je lednice ( zdarma ) a dokonce i PRACKA...( pouziti rovnez bez poplatku )...

Madison se okolo prohanela na kolobezce, mile me prekvapilo, ze si sebou nevzala zadnej iPod, takze byla zavisla pouze na knizkach a nejakejch stolnich hrach, ktery jsme jim dovezli...

Prijeli jsme pomerne pozde, stihli jsme se jeste podivat k jezeru, ktery bylo naprosto uchvatny v tom zapadu slunce, kde nebyla ani noha..... naprosty ticho, jen kachny se tam romanticky rochnily ve vode .... no a pak jsme uz museli vypadnout....

Skoda, ze BIanca je takovej zivel... strasne se ji tam libilo, a verim, ze by si tam uzivala... Holt musime pockat za rok, snad se celkove nejak uklidni ....

jeste par videi z Jungle ride :)

23. dubna 2012 v 5:23 | rea |  Nepal Trek 2012
...trocha rozptyleni a adrenalinu..Nosorozci v busi


Takhle jsme se natrasali po cele 4 hodiny...



.....krasnej slon... pred nasim 4 hodinovym utrpenim :)



Na kanoi v Chitwan

22. dubna 2012 v 7:27 | rea |  Nepal Trek 2012
...raft mezi krokodyli :)



Jungle safari ...

22. dubna 2012 v 7:26 | rea |  Nepal Trek 2012
Pozor slon ..


Den 11 .. Chitwanske zazitky 1

22. dubna 2012 v 7:25 | rea |  Nepal Trek 2012
.... Na dnesni rano jsme meli naplanovanovan JUNGLE RIDE... na tuhle atrakci jsme potrebovali rezervaci, a jedna takova se vyskytla hned brzo rano...kolem 7 hodiny...

Coz znamenalo OPET vstavat pred 6 hodinou, aby jsme mohli v 6.45 vypadnout...

Vstavani rano nam nedelalo problemy,,,ani usinani, tady padam do postele jako spalek a probouzim se svezi a lacna po dalsich zazitcich.... vcera jsem teda upadala do spanku za troubeni slonu, coz bylo docela nezvykle, ale vliv na muj spaci rezim to nemelo ani nahodou...
Takze rano, jen co jsme pojedli neco snidane, jsme se shromazdili na parkovisti, kde pro nas byl pripraven vuz... teda spis neco jako pickup s igelitovou strechou a na korbe podelne lavice, takze jsme cumeli jeden na druhyho, pridrzujic se souseda, aby jsme nevypadli z jedouciho vozu na ty hrbolaty ceste...

Timto povozem jsme se dopravili k rece, kde jsme cekali na prevoznika... ten nas prepravil pres reku... starsi mlcenlivy chlap, se opiral do bidla, takhle to asi delal kazdej rok, den co den....celej svuj zivot... desny.. ale zase mel grif, a nepeklopil nas, i kdyz jsem tomu plavidlu, vyrobenyho z vydlabanyho kmenu stromu, vubec neverila.....

Kdyz se asi 3x otocil, byla cela nase skupina pohromade a presunuli jsme se postupne k mistu, kde pod stromama parkovaly "jeepy"... jak jejich majitele ty popelnice vznesene nazyvali... oni teda na pohled nevypadaly nejhur, ale cesta v nich byla celkem utrpeni... ne teda na kratsi vzdalenosti... ale na ty 4 hodiny, co jsme meli naplanovany, to bylo za trest..... nedalo se to ani srovnat s tou strekou z Pokhary do Chitwanu, ktere jsem uz mela ted ake konci taky fakt plny brejle...

Jenze to jsme jeste nevedeli... ted jsme byli celi nateseny, naskakat jako partyzani na korbu a pri prujezdu "pralesem" pozorovat zvirata, ktera se tam vyskytuji...od srncu, pres nosorozce....az po TYGRA..fakt ho tam maj a naposledy byl spatren pred 2 tydny....

TAkze jsme nastoupili dozadu, opet lavice podelne, s nama se na tyc vyhoupl nejakej mistni jungle guide, kterej mel za ukol upozornovat nas na tu zvirenu, odpovidat na nase otazky, pripadne nas chranit pred napadeni tygrem....

Takze jsme vyjeli.... asi pul hodinu jsme skutecne pozorne sledovali okoli, natrasajisic se na korbe, ja jsem si potom stoupla, coz se ukazalo jako lepsi reseni... co se tyce ty masaze zadku, ktera se po hodine uz stala celkem neprijemnou.... napjate jsme sledovali, kdyz vudce dal povel k zastaveni, a ukazoval na neco do lesa.... vsichni jsme se napjate nahrnuli pres to hrazni na korbe...aby jsme uvideli stado srn.... pak jsme popojeli asi dalsich 10 minut.....opet zastavka, tentokrat diky pavovi na strome... a tak to slo dal, pres bazanty a jiny operence.... zacala jsem se ukrutne nudit a zkousela pocitat, jak dlouho uz takhle blbnem a jak dlouho to bude jeste trvat.... nakonec jsme se ale dockali prekvapeni...nosorozci....mamka s prckem...sice teda zasita v busi, ale byla tam....kdyz cast nasi skupiny, ktera jela pred nama, zastavila asi moc blizko a mamce se to moc nelibilo a udelala nekolik zrychlenych pohybu aby nas zastrasila.... ( nakonec nam nas guide rekl, ze par jeho kolegu melo tu "cest " primeho styku s nosoroscem, a nekolik nich neprezilo.. nevim jestli nekecal, ale docela jsem byla rada, ze jsme zase pokracovali na ceste..... kdyz se blizila druha hodina naseho utrpeni na dzipu, konecne jsme se dostali na nejaky misto uprostred lesa, ktery bylo v naprosty invazi Hinduistu... bylo jich tam mraky, bylo to nejaky poutni misto, nebo nejaky vyznamny centrum, proste pro Hindy nebylo kam slapnout.... a o kousek dal, asi 300m se nachazelo misto, kvuli kterymu jsme zastavili... a meli prestavku....
..... krokodyli chovna stanice..nebo aspon tak neco... chovali se tam krokodyli, co maj takovej dlouhej a hubenej zobak... meli tam mladata i dospely kusy, myslim, ze je, az dorostou, vypoustej zpatky do prirody.... tam jsme stravili asi pul hodiny, nez nastala ta horsi cast dne...cesta jeepem zpatky....

....protoze uz holky taky nebavilo sedet a chtely stat na korbe, stoupla jsem si, stejne jako ten guide, na tu venkovni konstrukci jeepu a vlastne visela venku, pridrzujic se vrchni casti...jako starej profik.... a fakt se mi to libilo....

..abych nezdrzovala a nejak zkratila tu zpatecni dvouhodinovku, na ty tyci jsem visela po celou dobu...zpatky jsme potkali jen par motylu, nejaky koroptve, zase srny.. slona s panem, kterej sel do prace...fakt zazviny a ja uz se fakt tesila jak na smilovani, az ta cesta skonci......mela jsem toho uz dost...
Jak jsme tam tak s tim guide viseli jeden vedle druhyho, zapredli jsme hovor.... ptala jsem se kolikrat tothleto absovuje... a on rekl ze tam 2x denne, kazdej den... takze normani 8.hodinova sichta travena tim, ze clovek zira do hvozdu... teda to by mi slehlo..... otevrene jsem ho politovala, on se jen usmal a rekl, ze je to jeho prace...podle me by mel dostat vyznamenani...

KONECNE jsme se dostali na misto naseho nastupu...a vystoupili...jako je tu zvykem, poplatili jsme naseho ridece a naseho guide .... a plouzili se....kompletne vyklepany, natraseny a psychicky unaveny zpet k prevoznikovi...

Ten nas opet bezpecne prepravil zpatky.....tam jsme naskakali... teda omyl...nalezli do dalsi vejtrasky z naseho hotelu a nechali se unaset zpet...na obed....


Po obede sli vsichni odpocivat...a koukali na me jako na magora, protoze ja jsem odmitala nechat si tady ujit jedinou minutu, takze jsem se vydala do "centra" hledat nejakou ATM masinu, abych mohla vyprat nejaky rupie....

V centru jsme po chvili nasla nejakej bankomat, vlozila kartu, souhlasila, ze chci vybrat 100000 rupii a jeste jsem odsouhlasila, ze chci uctenku... to jsem vsechno pomackala.... a nic....
Zmackla jsem kartu, ta vyjela, a nic jinyho....to mi prislo divny, proto jsem zasla do ty banky..takova priserna misstnost se straznym, nejakou urednici a nejakym civilem... sla jsem k ty zensky a sdelila ji, co se mi stalo..ze jsem nedostala zadny penize, ale ani potvrzeni o zamitnute transakci...a ze chci ten papir.....

Ona se na me pripitomele usmivala a rikala, ze je ji lito, ale bankovat neprijima zahranicni karty, odpovedela jsem ze bezva, ale za prvy by tam melo bejt nejaky upozorneni a za druhy by mi mel vyjet papir o potvrzeni deklinace... abych se mohla cim prokazat moji bance, pokud transakce probehla bez myho vedomi... no koukala na me jak tele na novy vrata, ja uz byla celkem vztekla, s jakou debilkou to vlastne jednam a nakonec se me ujal nejakej manazer nebo co to sedelo ve vedlejsi kukani a zeptal se me co mam za problem... rekla jsem mu to samy a on mi odpovedel to samy... to uz jsem fakt myslela, ze popadnu ten objemnej telefonni seznam, co se valel vedle nej a ze ho s nim flaknu po palici, aby se probral. kdyz jsem mu rekla, ze potrebuju dukaz, ze transakce neprobehla, nakonec ho osvitil Shiva a ukazal mi na jeho pocitaci dnes probehle transakce... ukazal na cislo me karty a ani jedno z tech cisel, ktere se objevily na obrazovce, se neshodovalo, tim padem bych mela bejt v pohode....s tim jsem odchazela nevericne z banky... na dotaz, kde se nachazi jina ATM< ktera AKCEPTUJE zahranicni karty, me odkazali nekam na druhou stranu ulice....

Odhodlala jsem se, ze zkusim moje stesti..... kdyz jsem nasla dalsi misto, kde se nad dverma skvela cedule ATM, zaradovala jsem se ..... ale neradovala jsem se dloho...na dverich, za kterejma se schovaval onen pristroj se skvela cedule...ze ATM nefuknguje.... konec, mela jsem toho dost.... vracela jsem se zpatky do hotelu, postezovala holkam a byl opet cas na dalsi Chitwanskou kratochvili... projizdce na kanoi.....

...coz znamenalo opet naskakat do toho prisernyho vozidla... nase zadky jeste bolely z ty ranni projizdky...me teda moc nebolel, celou zpatecni cestu jsem visela ve vzduchu... ale po asi 20 minutach jsme dojeli k jiny casti reky.... kde bylo uz i plno jinych turistu... kteri se chystali nasednout do tech vratkejch vydlabanejch kmenu...

My jsme nasedali asi po 6 ososbach, pod zadky jsme si dali takovy maly sedatka,,kdyz jsme nasedali, vsechno se to houpalo ze strany a stranu... museli jsme se desne smat, kdyz jsme videli japonske turisty, kterak odeni v plovacich vestach opatrne nasedali...smali jsme se, protoze tam vody bylo tak po kolena....a vyjeli jsme ....

..opet s nejakym prevoznikem, kterej se odpichoval kladou z bambusu a tim nas posouval vpred....

..kdyz jsme neslysne plnuli vodou, pred nama romanticky preslo stado slonu,nalozene turisty, kteri si fotili nas...a my zase je... ( atrakce, ktrou jsme meli naplanovanou na zejtra)... ja jsem strcila ruce do vody, a nechala se omyvat, bylo to tak prijemny, ze jsem tam strcila i nohy, a zacala jsem poklimbavat a pluli jsme a pluli, kdyz ten prevoznik, kterej nam cestou ukazoval ty dlouhozoby krokodyli, jak se povalujou na brehu, mi po chvili ukazal na nohy a naznacil ze si je mam strcit do lode...napadlo me, ze ho ztrejme poburuju, tak jsem ho poslechla...ale on po chvili ukazal kousek vedle nas... kde u brehu....ponorenej ve vode...byl NORMAlnI VELKEJ KROKODYL s tou ohromnou hubou, jak tam svacil igelitovou tasku !!! Ja jsem doposavad byla v naprotym klidu, ty krokodyli s hubenou hubou pro me nepredstavovali nebezpeci,...ale tahle velika obluda, ktery cumely z vody jen oci a obcas otevrel tu mohutnou zubatou tlamu, aby mohl lepe pohltit tu tasku...to bylo jiny kafe....kdyz jsem zhodnotila stav naseho plavidla a to, ze vrsek lodi byl asi 10cm nad hladinou, jak jsme byli nalozeny...nebylo mi nejlip....

Nakonec jsme jizdu prezili a za chvili parkovali u brehu...kde bylo Elephant Breeding centre ( v nasem itinerari se zminovali o BLEEDING centre.... tak me zajimalo, jestli nam budou ukazovat krvacejici slony a nebo jejich miminka... nastesti se jednalo o moznost B.....)


Celej areal byl zastresenej a u kazdyho kulu stal nejakej privazanej slon... ti nejmensi meli zatim neomezenej pohyb, predevsim 5ti denni mlade, naprosto uzasny a roztomily...

Nas hotelovej guide Hari povidal, ze samice v riji si najde nejakej divokej slon z prirody a proste si pro ni prijde.... taky povidal, ze v ty dobe je slon nejnebezpecnejsi... , samcum prej neco tece z oci.... no bylo to ohromne zajimavy.... tam jsme pobyli zhruba hodinku, nez nastal cas odjezdu... z toho centra jsme presli pres ten potok, co jsme se pred chvili plavili, po nejakym provazovym moste... a na druhy strane na nas uz cekal nas odvoz....nase natrasacka....

.....ale nejeli jsme jeste do hotelu.... jeste jsme meli jednu malou zastavecku v jedny vesnici, kde zili "postaru"...nejak jsem nezpozorovala zadnej markantni rozdil, me to prislo vsechno uplne stejny, vsudy pritomny jemny prach, kterej se vsude vznasel... nadherajak se ten prach lepil na plice :)..

no a pak byl cas na veceri...z dnesniho menu mel radost urcite hlavne Raj, podaval se totiz Daal bhaat....

A zbytek vecera probihal jako ty ostatni...s flaskama piva a s interigentni konverzaci :)

Den s Danou

21. dubna 2012 v 4:19 | rea |  Vsedni dny
..pred zhruba 3 mesici prijela za nasim kamaradem Jozkou jeho pritelkyne z Cech, Dana... Dana je mimochodem taky jedna z mych ctenarek, zrejme zacala cist muj blog na popud Jozky, zrejme se potrebovala neco dozvedet o Australii nebo tak neco a Jozka ji na me pravdepodobne odkazal....

VIdely jsme se poprve na jeho oslave 60.narozenin a okamzite jsme si padly do oka... Slibily jsme si, ze se urcite uvidime, neco nekde podniknem, proste budem ve styku...

Jenomze situace nakonec dopadla tak, ze ja jsem mela fofr s moji cestou do Nepalu, Dane zase pripravovala program Jozkova dcera Lenka... takze jsem od Dany dostala zpravu az tenhle tyden, jestli by jsme se mohly v patek videt, protoze uz pristi tyden odlita zpatky do Cech....

Nechtelo se mi tomu vubec verit, ze uz ma Dana svuj pobyt tady skoro za sebou, a okamzite jsem ji kladne odpovedela... to by neslo, aby odletela bez toho, aby jsme se aspon jednou slezly....

Dana se za mnou rozjela vlakem, sama, coz dost obdivuju, ale cestu zvladla, bez toho, aby ji nekdo prepadl, propichl nebo zmrzacil.....kolem 10 ranni jsem ji vyzvedla na stanici Guildford a vyrazily jsme do Swan Valley, ktere se nachazi hned vedle, a kde kupodivu DAna za celou dobu jeste nebyla....

NAse prvni zastavka byla v Chocolate factory....jak se ukazalo, ted o prazdninach velmi frekventovane misto pro rodiny s detmi... kde jinde by se totiz mohly deti nacpat zdarma vybornou cokoladou...i kdyz ted tak brzo po velikonocich se mi zdalo, ze se jedna spis o formu takoveho mirneho masochizmu...

Presto jsme se prodraly pres to stado deti ke trem velikym misam, kde meli navrsene hromady tmave, mlecne a bile cokolady... Bianca cokoladu miluje, nastesti ty misy byly pomerne vysoko, takze do nich nedosahla, a byla odkazala jen na ten pridel, kterej dostala od me....a nebo na to, co posbirala po zemi....

V tovarne na cokoladu jsme se nezdrzely dlouho, pokracovaly jsme smerem na Whiteman Park... chtela jsem Dane ukazat takovy ty maly dilnicky, kde prodavaj ruzny rucne vyrobeny veci..teda jela jsem tam hlavne kvuli MAdison, protoze v jednom kramu meli vystaveny vyrobky z hliny, podobny veci delaj v ty jeji oblibeny pottery class, takze jsme tam sly nachytat nejaky napady...

Potloukaly jsme se po kramku, porizovaly spionazni fotografie, pripadala jsem si jako zamestnankyne cinske automobilky :)))... me se teda uplne nejvic libily ty pomalovany kameny, malovat na ne me dost bavi, s Lenkou jsme kdysi davno nasbiraly a pocmaraly plno oblazku, a ja jsem se tesila, ze po navratu do Cech v tom budu pokracovat... jenze kulovy.... tady se totiz oblazky nenachazej... mozna v nejaky rece, ale zase tak detailne jsem po nich nepatrala...
( Uvidime, jestli nam nejaky nepriveze Loretta s Terrym, az se budou vracet z jejich naplanovany dovoleny v Denmarku... ne v DANSKU, tak se jenom jmenuje maly mestecko dole na jihu, kam moji in laws jezdi celkem pravidelne do nejakyho kempu, kde jsou vitany i psi )

Takze jsme nafotily par zajimavejch napadu a pak jsem nabidla holkam svezeni v "tramvaji" ktera jezdi po zhruba 2 km trati ve Whiteman Parku... nejak jsem nepochopila PROC tam jezdi a jakej to ma duvod...ale tramvaj byla historicka, tak jsme si rekly proc ne....

Tramvaj byla obsluhovana dvema obstaroznima osobama, ridicem, kterej vypadal, ze mel stejnej rok vyroby jako jeho souprava a pravdepodobne stejne stara pani, ktera od nas vybrala penize a provadela nejakej vyklad... moc jsme ji neposlouchaly, prave jsem vykladala Dane jednu z mych humornych zivotnich historek... jen jsme obcas zaregistrovaly, ze jsme nekde zastavily ( jednou jsem dokonce zapla poslech, abych se dozvedela, ze o kus dal podel koleji se nachazej nejaky kola z historicke doby okolo roku 1900....takze jsem zase poslech vypla a pokracovala ve vypraveni...)... na jednom konci toho kolejiste ridic odsrouboval sedacku... ta sedacka byla na tyci spolu se sedlem, ktery vypadalo jako na kolo.. jen na podstatne vetsi zadek :).... a celou tu vec si prenesl na druhou stranu, kde bylo dalsi ridici centrum... tam to zapustil do zeme, zajistil, nasedl a jelo se dal.. s dalsima prestavkama po asi 100 m.... ale protoze nebylo videt vubec nic, co y mohlo stat za rec, poslech jsem tentokrat vubec nezapinala....

Tramvaj jsme nakonec opustily jeste zastavku pred "konecnou" protoze detem uz lezlo na nervy ze furt zastavujem, nic se nedeje a neni nic videt... a BIanca dojedla veskerou svoji potravu, ktera ji aspon na par chvil drzela v klidu...( kdyz totiz ji, tak nerve... s plnou pusou ji to moc nejde :)

Dosly jsme zpet do auta a tentokrat se jely najist... protoze Dana uz pristi tyden bude zpet v Cechach, rozhodla jsem se proto ji trochu aklimatizovat a vzala ji do nemecky hospody Duckstein Brewery... Chtela jsem objednat pouze jejich domaci vyborny parky se zelim a zitnym chlebem. jenomze pred nekolika tydny menili jidelnicek, takze parky byly soucasti nejakyho ohromnyho menu... nakonec jsem objednala platter, kde mely bejt vzorky od vseho..pro dve osoby...

Nakonec nam prinesli talir, na kterym bylo asi 6 kolecek osmazenejch parku, misticka se zelim, misticka s kurecima kridlama..vic kosti nez masa, kalamari....a jako vzorecek chleba byly malinkaty ctvrticky chleba... skutecne takova jednohubka,,,,
Jidla teda nebylo moc o to vic me prekvapilo, ze jsem byla docela plna... holky se podelily o rizek s hranolkama, ja s Danou o jedno maly pivo a tahly jsme pryc....na vyhlidku u Bells Rapids, kde se konaj skoro kazdou zimu zavody na kanoich...skoro kazdou zimu, zalezi na tom, jak hodne prsi.... a nad timhle ricnim korytem se nachazi pomerne hezka vyhlidka... teda ona je to vyhlidka hlavne proto, ze je to vysoko, jinak z ni krome zalesnenych kopcu neni nic moc videt, protoze Perth je zhruba 60km daleko...ale bylo to blizko, tak jsem tam Danu vzala... ona tam poridila par fotografii a protoze jsme mely jeste plno casu, vzala jsem ji k nam domu, ukazat Kalamundu....


Doma MAdison predstavila morcatum Danu a Danu morcatum, predvedla ji svoji kvetenu, ja ji uvarila kafe a pokracovaly jsme v nasich hovorech, ktere od te doby, co jsem ji nalozila, neustavaly....moc dobre se mi s ni povidalo, az jsem byla prekvapena, kolik jsem toho napovidala, protoze ve sve podstate jsem clovek spis malomluvnej...ale s Danou mi to slo uplne samo.....


Jeste predtim, nez jsme se odebraly do kramu, kde na Danu cekal Jozka, vzala jsem ji ukazat Zathoria nursery, to zahradnictvi, kde se specializujou na australsky kytky, kere a stromy, a kde, jak jsem nedavno zjistila, je to bezvadny pro deti.... takze zatimco se Dana prodirala mezi kvetinacema, ja hlidkovala u vysoky klouzacky, kterou si Bianca zamilovala ... a protoze tohle dite nevi, co je to strach, bylo nezbytny, aby tam s ni byla nejaka odpovedna osoba.... ona je totiz schopna skakat ze 3 metru... ( asi ji dam k paraganum a nebo k hasicum....)

NAkonec uz byl cas Danu odlozit u Jozky, takze jsme vyrazily ke kramu, neustale konverzujic...

Jozka uz nas vyhlizel a chvili na to, co jsme dorazily,jsme se rozloucily a oni vyrazili k domovu....

Skoda, ze nam to s Danou letos nevyslo, ale az se priste sem vrati, budu ji protahovat Zapadni Australii zase ja :)